Co jsou to DROGY?
Drogy jsou psychoaktivní (též omamné nebo psychotropní) látky na přírodní či chemické bázi, primárně působící na centrální nervovou soustavu člověka, které způsobují subjektivní změny ve vědomí, vnímání nebo chování uživatele.
Co je to závislost?
Závislost je stav, kdy potřeba užít drogu je natolik nutkavá, že její uživatel ji není schopen vlastní vůlí ovládat. Průvodním jevem závislosti jsou abstinenční příznaky. Závislost rozlišujeme dvojí – fyzickou a psychickou. Fyzická závislost se projevuje fyzickými příznaky (obvykle bolestí) a psychická závislost psychickými příznaky (např. nutkavá potřeba, obsesivní nebo kompulzivní jednání, halucinace, stihomamy apod.).
ROZDĚLENÍ DROG
Nejrozšířenějšími drogami jsou bezesporu alkohol (etanol) a tabák (nikotin). Obě tyto látky mají schopnost ovlivnit psychiku i zdraví člověka, avšak jejich užívání je společensky tolerováno a jejich výroba a distribuce je svázána právními předpisy. Ostatní drogy jsou ve většině civilizovaných zemí zakázány a jejich výroba a distribuce je trestná. Patří sem například:
CANABINOIDY (marihuana, hašiš, hašišový olej) – zdrojem je rostlina konopí seté Canabis sativa a účinnou látkou tetrahydrocannabinol (THC). Užívají se především kouřením, popřípadě perorálně ve formě pokrmů nebo nápojů všeho druhu.
HALUCINOGENY – halucinogeny dělíme na přírodní (mezkalin, durman, psilocybin) kde zdrojem jsou rostliny nebo houby, nebo živočišné (bufotenin – ropuší jed) či syntetické (LSD diethylamid kyseliny lysergové, PCP, fencyklidin), které jsou syntetizovány uměle. Užívány jsou především perorálně ve formě napuštěných papírků nebo kapslí.
OPIÁTY – opiáty rozdělujeme na přírodní, polysyntetické a syntetické. Nejvýznamnějším zástupcem je opium, kde zdrojem je rostlina máku setého Papaver somniferum. Mezi polysyntetické opiáty patří morfium (izolováno z opia jako Magisterium morfii) a syntetické reprezentuje heroin, kodein, braun, metadon a subutex. Opiáty jsou užívány kouřením, šňupáním nebo nitrožilně injekcí a mají největší závislostní potenciál.
STIMULANCIA – hlavním účinkem těchto látek je stimulace centrální nervové soustavy, kde zvyšují psychomotorické tempo a bdělost. Mezi stimulancia patří kokainové drogy (koka, kokain, crack), které jsou získávány z rostliny Erythroxylon coca, dále amfetaminy (benzedrin, dexedrin) a jejich deriváty metamfetaminy (pervitin, MDMA = extáze). Narkomany jsou vyhledávány pro zvýšení pocitů euforie, odstranění zábran, celkové zrychlení psychických procesů a zvýšenou představivost.
SEDATIVA – hlavním účinkem sedativ je utlumení nervové soustavy a navození pocitu relaxace. Můžeme je rozdělit na barbituráty (fenobarbital), hypnotika (léky na spaní), anxiolytika (léky proti strachu a úzkosti) a neopiátová analgetika (léky proti bolesti). Sedativa se užívají nitrožilně injekcí nebo perorálně ve formě tablet, kapslí a dražé.
INHALANCIA – jsou těkavé látky, které se obvykle vyskytují ve formě ředidel, rozpouštědel, lepidel, čisticích prostředků nebo barev. Hlavními zástupci jsou aceton, trichloretylen a benzin. Tyto látky se užívají vdechováním vzniklých výparů (inhalací) a patří mezi látky, které nejrychleji devastují lidský organismus, zejména cesty dýchací. Užívány jsou především sociálně slabší vrstvou drogové populace.
NOVÉ SYNTETICKÉ DROGY
DEXTROMETHORFAN (DXM, DM) – disociativní halucinogen, který se používá jako rekreační droga a způsobuje závažné poruchy vnímání a halucinace. Někdy bývá označován jako „bad trip“.
FENTANYL (umělý heroin) – je silně návykový syntetický opioid, který způsobuje fyzickou i psychickou závislost srovnatelnou s tradičními opiáty, ale vyznačuje se zvyšováním tolerance a při jeho vysazení se dostavují velmi silné a nepříjemné abstinenční příznaky. Působí podobně jako heroin, avšak může být i 1 000 x silnější, proto skrývá mnohem větší smrtelné riziko.
MEFEDRON – je syntetická stimulační droga ze třídy amfetaminů a kathinonů. Jedná se o syntetickou drogu založenou na alkaloidech obsažených v africké rostlině kata jedlá Catha edulis. Mefedron může mít formu kapslí, tablet nebo bílého prášku. V roce 2009 se stal nejpopulárnější pouliční drogou ve Velké Británii.
PARAMETOXYAMFETAMIN (PMA, PMMA) – halucinogenní amfetamin, který má podobné účinky jako extáze (MDMA). V dávkách nad 50 mg bývá smrtelně nebezpečný a proto se dočkal přezdívky „Death“.
METHYLTHIOAMFETAMIN (MTA) – patří podobně jako jiné blízce příbuzné amfetaminy (DOM, pervitin, extáze) mezi stimulanty a látky s halucinogenním účinkem.
PHENCYCLIDIN-PIPERIDIN (PCP) – známější pod názvem „andělský prach“ je syntetická droga, která spojuje stimulační, halucinogenní a hypnotické účinky. Mívá nejrůznější podoby – prášek, roztok, čípek, sprej, tablety. V podobě tablet se někdy prodává jako extáze (výroba je levnější než u MDMA). Může být vydáván za meskalin, nebo se objevit v jointu. Při vyšších dávkách nastává znecitlivění vůči fyzickým podnětům (absence bolesti), pocit nezranitelnosti, může se dostavit tendence k sebepoškozování, poškozování okolí, návaly síly, setřelá řeč, záchvaty zuřivosti a násilné chování.
TRIMETHOXYAMFETAMIN (TMA) – je nová syntetická droga zaměnitelná s extází (MDMA). Užívá se perorálně ve formě červených nebo oranžových kapslí.
Proč lidé berou drogy?
Důvodů proč lidé berou drogy je celá řada a liší se pouze věkem a příslušností k sociální skupině. Důvodem může být únik před problémy, touha zapadnout do party, potřeba bouřit se proti něčemu ve společnosti a drogy fungují jako způsob jak na sebe upozornit. Lidé také někdy dělají špatná rozhodnutí, protože na ně tlačí kamarádi či spolužáci, anebo prostě experimentují.
Jaká jsou největší rizika spojená s užíváním drog?
Rizika spojená s užíváním drog můžeme rozdělit do dvou zásadních skupin a to na rizika zdravotní a sociální. Zdravotní rizika spočívají v intoxikaci (otravě) organismu a následném poškození zdraví a také ve vzniku závislostí. Sociální rizika představují narušení normálního způsobu života a to zejména vztahů v rodině, ve škole nebo v práci. Většina narkomanů je také postupně asimilována kriminálním prostředím a dostává se tak do přímého konfliktu se zákonem. Toto má na svědomí neustále se zvyšující potřeba drogy, kterou musí stále financovat. Proto se uživatelé drog nezřídka uchylují k majetkové i násilné trestné činnosti.
Něco málo o distributorech (dealerech) drog
Z průzkumů učiněných mezi teenagery vyplynulo, že první kontakt s drogou proběhl v okruhu jejich přátel, protože chtěli být oblíbení a „cool“. Tato skutečnost pochopitelně není dealerům drog neznámá, a proto o ni opírají svou prodejní strategii. Nabízí svým potenciálním klientům, že jim pomůžou zapadnout do party a být tak víc v pohodě. A málokterý teenager takovému tlaku ze strany prostředí odolá. Pro dealery je prodej drog velmi výnosný obchod a proto řeknou cokoliv, jen aby drogu prodali. Co se stane s uživatelem poté, je jim samozřejmě lhostejné.
Jak droga vzniká?
Bylo by velkou chybou se domnívat, že drogy připravují zvláště erudovaní jedinci, nebo že vznikají v laboratorních podmínkách. Pravda je taková, že „laboratoř“ na výrobu pervitinu se vejde do obyčejného batohu a není k ní potřeba žádné speciální chemické náčiní. Návody jak vyrobit drogu kolují dokonce i na internetu. Samozřejmě určité praxe je přece jen potřeba, jinak hrozí nebezpečí, že vařič vyrobí pouze polotovar, kterým se následně otráví. Proto je kolem výrobce (vařiče) zpravidla soustředěno několik osob, které shání ingredience a je nasnadě, že se to některá z nich časem naučí a začne drogy vyrábět sama.
Navíc v tomto druhu podnikání neplatí žádné limity, a tak vařič ještě před distribucí drogu zpravidla naředí, aby získal větší množství. Totéž udělá i dealer, aby zvýšil svůj výdělek a tak se stává, že ke koncovému zákazníkovi (narkomanovi) se dostane droga velmi zředěná a to ještě pestrou škálou různých příměsí. Tyto příměsi pak působí největší zdravotní komplikace. V tomto případě dealeři využívají nezkušenosti začínajících narkomanů, kteří bývají často terčem těchto machinací.
V čem je největší nebezpečí?
Nebezpečí braní drog nespočívá jenom ve zdravotních rizicích. Drogy především likvidují lidské životy jako takové, a z narkomanů dělají trosky závislé pomoci druhých. Proniknutí do drogového světa s sebou nese různá úskalí a to zejména narušení osobních a rodinných vztahů, kontakt s kriminálním prostředím, trestnou činnost různého charakteru, sociální stigmatizaci (nálepku feťáka), rozpad systému hodnot a mnoho dalších.
Je třeba si uvědomit, že užívat drogu není záležitostí svobody. Na drogách vzniká závislost a každá závislost na čemkoliv člověka od skutečné svobody vzdaluje. Droga, respektive potřeba drogy se velmi rychle stane pánem v domě a posléze i jediným smyslem života. Narkoman se dostane do stavu, kdy bez drogy již nedokáže žít a musí ji tedy sehnat za každou cenu. A v tomto okamžiku se dostává do sítí zločinu, odkud již není úniku.
